|
|
Svaz českých novinářů v období Pražského jara
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Svazu českých novinářů v období Pražského jara. Cílem práce je nejen detailně rozebrat situaci v rámci svazu novinářů, který v roce 1968 prošel významnou ideologickou změnou; ale také se na problematiku svazu novinářů podívat z dlouhodobého hlediska. Zaměřit se na vývoj svazu do roku 1968, a pokusit se tak nalézt odpověď na otázky: Kdy se svaz stal orgánem, který podporoval reformní myšlenky konce 60. let? a Proč nastal zlom mezi členy novinářské organizace? Kromě toho by práce měla rozkrýt vztah mezi obecným vývojem situace v Československu a svazem novinářů, objasnit některé z postojů novinářské organizace v dané době. V neposlední řadě práce neopomíjí ani mediální oblast, neboť Československou televizi, Československý rozhlas i veškeré tiskoviny utvářeli vždy především novináři. I proto se práce zabývá těsným vztahem mezi svazem novinářů a mediální oblastí obecně. Obzvláště je pak tento vztah v práci vyzdvihnut v období prvních dní po okupaci, která Československo postihla 21. 8. 1968 a během níž se média, díky neutuchající práci novinářů, stala nepostradatelnými organizátory společenského dění.
|
|
|
Tvorba "beat generation" v českém kulturním kontextu
AMBROŽ, Patrik
Bakalářská práce se zabývá tzv. beatnickou generací, jejím vznikem, tvorbou, filozofií a životem autorů. Zaměřena je na zakládající osobnosti ve Spojených státech amerických a osobnosti, jež měli větší ohlas v dobovém Československu. Součástí bakalářské práce je také rozbor dobového kontextu v obou zemích. Práce dále předkládá reflexi těchto autorů v Československém kontextu a překlady jejich prací. V závěru se práce soustředí na československé autory, které lze zařadit jako beatniky.
|
|
|
Svaz českých novinářů v období Pražského jara
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Svazu českých novinářů v období Pražského jara. Cílem práce je nejen detailně rozebrat situaci v rámci svazu novinářů, který v roce 1968 prošel významnou ideologickou změnou; ale také se na problematiku svazu novinářů podívat z dlouhodobého hlediska. Zaměřit se na vývoj svazu do roku 1968, a pokusit se tak nalézt odpověď na otázky: Kdy se svaz stal orgánem, který podporoval reformní myšlenky konce 60. let? a Proč nastal zlom mezi členy novinářské organizace? Kromě toho by práce měla rozkrýt vztah mezi obecným vývojem situace v Československu a svazem novinářů, objasnit některé z postojů novinářské organizace v dané době. V neposlední řadě práce neopomíjí ani mediální oblast, neboť Československou televizi, Československý rozhlas i veškeré tiskoviny utvářeli vždy především novináři. I proto se práce zabývá těsným vztahem mezi svazem novinářů a mediální oblastí obecně. Obzvláště je pak tento vztah v práci vyzdvihnut v období prvních dní po okupaci, která Československo postihla 21. 8. 1968 a během níž se média, díky neutuchající práci novinářů, stala nepostradatelnými organizátory společenského dění.
|
|
|
Jak zvýšit životní úroveň? Komise ÚV KSČ pro otázky životní úrovně v letech 1963-1968
RÁMIŠOVÁ, Šárka
Diplomová práce pojednává o životním standardu lidí v Československu šedesátých let. Zvýšení životní úrovně se stalo jednou z priorit strany.Zájem byl směřován k materiálnímu uspokojování potřeb občanů před jejich kulturními a duchovními potřebami. Cílem práce je přiblížit každodenní život občanů na podkladech hospodářské a sociální politiky státu. Pramennou základnou se staly veškeré podklady Komise ÚV KSČ pro otázky životní úrovně, které jí byly předkládány jinými zainteresovanými komisemi a orgány instančního významu. Na základě těchto pramenů bylo možno rozebrat hospodářské a sociální podmínky Československa a především reformy, které zmíněná komise navrhovala. Šlo především o změny mající vliv na stav životní úrovně. Její kvalitu ovlivňuje populační, bytová, mzdová, cenová a sociální politika státu. Za stěžejní témata práce jsem zvolila populační problematiku, bytovou krizi, hospodářské reformy, socialistickou rodinu, roli žen, především zaměstnanost žen, zkracování pracovní doby a otázku volného času. Politicky uvolněné období šedesátých let umožnilo zavedení nové soustavy řízení národního hospodářství s výrazným vlivem na materiální uspokojování potřeb občanů. Osobní pocity lidí pomohly rozkrýt rozhovory s pamětníky.
|
host ::
RSS.